Má chovatelská stanice vznikla kvůli bordíkům...
Čekala jsem na svou první bordeří fenku, těšila se na vlastní chov. Ale nakonec jsme se po zralé úvaze rozhodli netříštit v chovu border teriérů čas a síly. Všechna štěňata , která byla a budou vržena na Vodné ponesou naše oficiální příjmení Fiery Lucifer, byť jsou i z "Fidlantu". Naší chaloupce se totiž vždy říkalo Na Fidlantě :-)
Od malička jsem inklinovala ke zvířatům a přírodě. Pamatuji si na období mého raného dětství, kdy jsme s rodiči jezdili na hory. Po příjezdu jsem vždy musela zmizet v lese, násávala ten vzduch a atmosféru. Nedokázala však vyjádřit své pocity nahlas.
Jako desetiletá jsem si ušetřila na mého prvního psa, kokršpaněla z chovat. stanice Rosemary pana Kašpara. Nebylo to však úplně ono. Tvrdohlavý a dominantní kokr nešel příliš dohromady s naší nezkušeností.
Poté následovala „éra“ mých dvou rotvajlerů. Bezva psi, to určitě.
Jenže pak došlo k mému, jak se zdá, osudovému setkání s borderteriéry. Zbyněk říkal, že je to nejlepší plemeno....Však to znáte. Chvála chovatelů svého plemene....To jsem si myslela, dokud jsem bordery sama důkladněji nepoznala. A dnes je to tak, jako když jsme jezdili s rodiči do přírody. Jenže své pocity už dokáži formulovat a vyjádřit. Bordery považuji také za to nejlepší plemeno, maximálně upřímné, veselé a nezáludné, naprosto milující své lidi, se stoprocentní důvěrou v ně. Nezkazí žádnou legraci, jsou naprosto přizpůsobiví. Mohou spokojeně žít jak s postarším důchodcem, tak v rodině s malými dětmi nebo s náruživým myslivcem, cvičitelem agility nebo dělat služební výcvik či záchranařinu. Jsou to opravdoví srdcaři.
Pak přišla Nemi. Typický Jack Russel. Nejen exteriérem, ale také svou činorodostí, vynalézavostí, veselou a mazánkovskou povahou.