Jestli jste někdy viděli nazrzlé štěně, jak doráží na lokomotivu, pak to byl nejspíš irský teriér. Angličané mu neříkají nadarmo dare devil, což znamená odvážný ďábel. „ Tenhle pes se nebojí ničeho, nazalekne se ani nejsilnějšího protivníka. Lev, antilopy, buvol, slon – to všechno je mu hračkou.“Myslím, že se nebojí ani vlastní tchýně“, řekl o něm cestovatel Vilém Němec. Irský teriér patří k nejstarším a nejbojovnějsím psím rasám. Kupodivu je přitom na teriéra poměrně klidný a ovladatelný. Snad to je proto, že na svém pánovi doslova visí. Je neobyčejně přítulný a něžný a pánovu stopu prý dovede sledovat na neuvěřitelnou vzdálenost. Krátce pes, jaký má být. Hodí se k lovu, je ostrý na škodnou a na krysy, lze ho použít jako hlídače a obranáře, uplatnil se i jako vojenský pes. V Irsku chovali jeho předky především drobní farmáři, a ti si nemohli specializované psy dovolit. Je to prastaré plemeno, zmínky o něm najdeme už ve středověkých irských rukopisech. Moderní podobu získal dík cílevědomé činnosti chovatelů přibližně před sto lety. Brzy se dostal na kontinent, a protože výborně snáší každé podnebí, rozšířil se do celého světa. Vilém Němec se s ní setkal v Africe a na Šalamounových ostrovech v Tichém oceánu zase americký sposovatel Jack London. Ten o irských teriérech napsal dvě novely, které si může přečíst i český čtenář. Jmenují se Jery z ostrovů a Michal, bratr Jerryho. London se téhle rase doslova obdivoval, a tak se zdá, že své literátní psí hrdiny poněkud zidealizoval. Mimochodem – budete-li ty knížky číst, nenechte se zmást popisem exteriéru. Dříve se totiž rčanům kupírovaly uši. Tedy – chcete–li mít ve svém psu oddaného přítele, tady se vám jeden nabízí. Budete–li mít zájem, můžete s ním prodělat třeba služební výcvik. Když ne, tak ne. Ale dost času byste mu museli rozhodně věnovat. Ivo Vaculík - Vyberte si pejska, 1972
Irský Teriér
Můj první Irský teriér byl Bea z Tichomoří ( Irishpirat What´s a Boy x Flora de Galupo ) a ta byla vnučkou víc než velmi známého trojnásobného vítěze Cruftu Championa Redneval Ballinruan Beau. Ve své době a v českých podmínkách to byla fena opravdu mimořádná. Jejímu chovateli panu Aloisi Halířovi vděčím za mnoho. Považoval mne za svého nástupce a zasvěcoval mne do všech tajů chovatelství a vybavil mne mnoha kilogramy literatury. Bea byla nejen výstavně úspěšná, odchovala 4 vrhy s několika opravdu kvalitními potomky, ale hlavně mne provázela koncem dětství a ranným mládím. Druhý Irský teriér byla Cita Santar, zvaná Bára ( Keck vom Marienberg x Akra Santar ), která byla prapravnučkou Bey. Bára vynikala nejen exteriérem, ale byla používaná i k lovu. Po jejím předčasném odchodu nastala s ičany velká odmlka. Až počátkem roku 2005 přišla nabídka od Philipa O´Briana a Jarky Poulové na fenu Edbrios Simply Better nazývanou Buffy. Tomu se nedalo odolat! Splnění dětského snu : irský teriér z Irska! A navíc takových kvalit! Okolnosti mi opět přály a krátce před příjezdem byla Buffy nakryta psem Bridgeway‘s Roppu. Už na letišti jsme s Buffy zjistili, že je to láska na první pohled. Navíc se nám podařilo přivést novou a velmi kvalitní krev do Čech.
